Valašský soubor písní a tanců Bača

Bio

Valašský soubor písní a tanců Bača patří k nejstarším folklorním kolektivům v okolí Valašského Meziříčí. Jeho počátky se kladou do května 1945, kdy v Poličné vznikl valašský kroužek vedený učiteli a národopisnými pracovníky Milošem Kašlíkem a Arnoštem Kubešou. Navázali na starší místní snahy uchovávat správnou podobu krojů, písně a tance, které už před válkou zaznamenávali a předváděli obyvatelé regionu. Poválečné nadšení přivedlo do kroužku mladší i starší lidi a vytvořilo základ dlouhodobé souborové práce.

První léta nebyla jednoduchá. Soubor neměl stálou muziku a k vystoupením zval hráče z Valašského Meziříčí, Krhové a okolních obcí. Pevnější hudební zázemí se vytvořilo až po roce 1951, kdy se kolektiv začlenil pod Československé dráhy ve Valašském Meziříčí. Ve stejném období získal jméno Bača a znak, který při krajském setkání navrhl Václav Grossmann. Název jasně vyjádřil vztah k valašskému pasteveckému prostředí a postupně se stal známější než původní označení poličenského kroužku.

V repertoáru jsou písně, tance a zvyky Valašskomeziříčska, Rožnovska a dalších částí Valašska. Důležitá je čistá zpěvnost, práce s párovým i skupinovým tancem, správná krojová podoba a schopnost vystavět z jednotlivých čísel souvislé pásmo. Veselý rozhovor, drobná scénka nebo vyprávění nejsou pouhou výplní mezi tanci. Připomínají prostředí, v němž hudba doprovázela práci, slavnost, námluvy i společnou zábavu, a pomáhají publiku rozumět významu jednotlivých kroků a písní.

Od roku 1972 je Bača spojen s kulturním zařízením města Valašské Meziříčí. Během desetiletí se v něm vystřídaly generace tanečníků, zpěváků, muzikantů a vedoucích. Dětský soubor Ovečky umožňuje navazovat dětem a vnukům dřívějších členů i zájemcům bez rodinné vazby. Bača se podílí také na festivalu Babí léto, který do města přivádí domácí a zahraniční folklorní soubory. Pořadatelská práce rozšiřuje jeho poslání: nejde jen o vlastní jevištní program, ale také o vytváření prostoru pro setkání různých regionálních tradic.

Historie Bači ukazuje, jak se folklor udržuje navzdory ztraceným kronikám, změnám zřizovatelů i přirozené obměně členů. Písně a tance zůstávají živé pouze tehdy, když je další lidé znovu nacvičí, obléknou kroj a předají je publiku. Soubor proto není archivem uzavřeným do minulosti. Je pokračujícím společenstvím, které od Poličné roku 1945 vede přímou cestu k dnešním vystoupením, dětským tanečníkům a společným folklorním slavnostem ve Valašském Meziříčí.