Prácheňský soubor písní a tanců

Bio

Prácheňský soubor písní a tanců je strakonické folklorní těleso založené na podzim 1949. U jeho zrodu stáli dudák Jiří Malkovský, zpěvačka Marie Němcová a Josef Režný, dudák, kontrabasista, sběratel a pozdější dlouholetý vedoucí. Původně šlo o národopisný kroužek při mládežnické organizaci strakonického závodu ČZ. Na začátku roku 1950 přijal dnešní název a začal systematicky zpracovávat písně, tance, zvyky a hudební tradici Prácheňska. Tento historický region zahrnuje část jižních a jihozápadních Čech a má vlastní krojové, taneční i nářeční zvláštnosti.

Základem souboru je dudácká muzika. Dudy doplňují housle, klarinet, kontrabas a další nástroje podle konkrétního programu. Taneční a pěvecká složka vychází z materiálu, který Josef Režný a další sběratelé získávali od pamětníků a lidových muzikantů. Repertoár nesestává jen z jednotlivých písní. Soubor vytváří tematická pásma připomínající svatby, masopust, dožínky, posvícení, advent nebo běžný život na staročeské vesnici. Tím propojuje hudbu s tancem, krojem, mluveným slovem a drobnou dramatickou akcí. Humor a místní charakter jsou stejně důležité jako přesnost provedení.

Do roku 1964 se těleso rozrostlo do podoby, v níž taneční složku doplňují lidová muzika, dudáčtí sólisté a dívčí pěvecká skupina. Ta vedle folklorních úprav zpívá také tvorbu starých mistrů od šestnáctého do devatenáctého století. Prácheňský soubor uskutečnil stovky zahraničních zájezdů do více než dvaceti zemí a po desetiletí reprezentuje Strakonice jako město spojené s dudáckou tradicí. Zúčastňoval se folklorních festivalů, národopisných pořadů a televizních či rozhlasových natáčení. Zvláštní místo má Mezinárodní dudácký festival ve Strakonicích, jehož prostředí je s prací souboru úzce propojeno. V roce 1974 získalo pásmo Z Prácheňska čestné uznání na významné přehlídce; oceněno bylo také dudácké intermezzo. Podobné programy ukazují snahu nevystavovat lidovou kulturu jako nehybnou dekoraci, ale představovat ji v souvislostech a s jevištní energií.

Josef Režný založil také dětský Prácheňáček, který měl vychovávat další generaci zpěváků a tanečníků. Tato návaznost pomáhá udržovat repertoár i praktickou znalost krojů, kroků a regionálních písní. Prácheňský soubor pokračuje v činnosti pod městským kulturním zázemím a objevuje se v programech Strakonic i současných folklorních akcí. Jeho význam spočívá v mimořádně dlouhé kontinuitě, odborné sběratelské práci zakladatelů a schopnosti převést místní tradici na jeviště bez ztráty jejího příběhu. Soubor je živým nositelem kultury Prácheňska a jedním z hlavních představitelů české dudácké hudby.