Zrní

Bio

Zrní je alternativní kapela z Kladna, která vznikla v roce 2001 ze setkání dvou kamarádských hudebních okruhů. Část budoucích členů hrála na ulici a v hospodách písně Pink Floyd, Davida Bowieho nebo Plastic People of the Universe, další působili ve skupině Blue Jay s repertoárem Beatles a Johna Lennona. Při koncertě 23. června 2001 v restauraci U České Lípy se muzikanti spontánně spojili na jednom pódiu. Z této chvíle vznikla pětice Jan Unger, Jan Juklík, Jan Fišer, Jan Caithaml a Ondřej Slavík, která vydržela dlouhá léta bez personální změny.

První období bylo spojené s častým zkoušením, cestováním, pouličním hraním a hledáním vlastních skladeb. Zpěvák Jan Unger začal psát české texty a kapela si vytvořila zvuk, v němž se potkávají housle, flétna, akustická a elektrická kytara, baskytara, bicí, akordeon, elektronika a vícehlasý zpěv. Debut Voní vyšel po osmi letech existence v roce 2009. Druhé album Hrdina počítačový hry jde do světa vydala roku 2011 Radůza na vlastním labelu. Zrní tehdy už mělo za sebou dlouhou klubovou práci, ale teprve další nahrávka je dostala k opravdu širokému publiku.

Album Soundtrack ke konci světa z roku 2012 získalo nominace na ceny Vinyla, Apollo i Anděl a kapela si odnesla Anděla jako objev roku. Následovalo Následuj kojota, opět nominované na významná domácí ocenění. Hudba Zrní bývá spojována s kontrastem industriálního Kladna a přírody kolem města. Rytmické obrazy strojů, kolejí a opuštěných areálů se střídají s jemnými motivy krajiny, zvířat a drobných lidských okamžiků. Skupina vytvořila také hudbu k tanečnímu představení Kolik váží vaše touha a ukázala schopnost pracovat mimo běžnou písňovou formu.

Další alba Jiskřící, Nebeský klid, Široko daleko a novější projekty zachycují proměnu od převážně akustického projevu přes elektroniku až k návratu k příměji hraným nástrojům. Kapela vystoupila na velkých festivalech, vyprodala Forum Karlín a současně si uchovala vlastní způsob společného skládání. Členové jamují, nahrávají nápady a materiál dále trpělivě upravují, místo aby písně stavěli kolem jediné vůdčí osobnosti. Zrní tak dokázalo přejít z kladenských hospod a pouličního hraní k celorepublikovému publiku, aniž by ztratilo poetický jazyk a kolektivní charakter. Jeho hudba může znít křehce i naléhavě, městsky i přírodně, ale stále ji spojuje český text, rytmická představivost a přátelství, z něhož kapela původně vyrostla.