Túfaranka

Bio

Túfaranka je moravská dechová hudba ze Šakvic. Založil ji v roce 1978 místní muzikant Josef Šural jako mládežnickou kapelu. Od počátku tak byla spojená nejen s hraním na hodech a slavnostech, ale také s výchovou mladých hráčů a s hudebním životem obce. Název odkazuje k šakvickému prostředí a soubor si postupně vytvořil pověst temperamentní kapely, která dokáže spojit přesné dechové aranže s bezprostřední taneční zábavou. Důležitými osobnostmi dalšího vývoje se stali umělecký vedoucí Bohumír Kameník a kapelník Jan Bílek.

Zásadní mezinárodní úspěch přišel v roce 1993 na světovém festivalu dechových hudeb v nizozemském Kerkrade. Vítězství otevřelo Túfarance cestu k širšímu publiku a k častějším zahraničním vystoupením. Kapela později uspěla také v soutěži Zlatá křídlovka a v roce 1998 znovu zvítězila v profesionální kategorii světové soutěže v Kerkrade. Roku 2005 získala druhé místo na evropském mistrovství česko-moravské dechové hudby v německém Sonthofenu. Soutěžní výsledky potvrzují technickou úroveň souboru, jeho hlavním prostředím však zůstávají živé koncerty, hody, poutě a taneční zábavy.

Repertoár vychází z moravských lidových písní a z autorské dechové tvorby. Túfaranka hraje skladby Bohumíra Kameníka i dalších autorů spojených s českou, moravskou a slovenskou dechovkou, mezi něž patří například Antonín Žváček nebo Adam Hudec. V programu se střídají polky, valčíky, pochody a písně určené ke zpěvu. Soubor vydal řadu nahrávek, například Chlapci ze Šakvic, Návrat z Francie, Podruhé vám nepovím, Rozverní bratři, Muzikanti z Moravy nebo koncertní tituly. Nahrávky zachycují jak vlastní skladby, tak úpravy tradičních melodií.

Túfaranka zůstává aktivní i po více než čtyřech desetiletích. Pravidelně hraje na jižní Moravě, na Slovensku a v dalších evropských zemích. Její kalendář zahrnuje krojované hody, myslivecké noci, samostatné koncerty i festivaly dechových hudeb. V roce 2026 má v programu například Hovorany, slovenské Kúty a Nemšovou, Rouchovany i festival Pod Javorinú ve Strání. Přestože soubor prošel generačními proměnami, zachoval spojení se Šakvicemi, mladistvou pódiovou energií a důrazem na souhru. V rámci moravské dechovky představuje kapelu, která dokázala uspět na mezinárodních soutěžích, ale neztratila službu místní taneční a obřadní tradici. Právě rovnováha mezi soutěžní přesností a živou hodovou atmosférou tvoří její nejvýraznější poznávací znamení.