Synkopy 61

Bio

Synkopy 61 patří k nejstarším a nejdéle působícím českým rockovým skupinám. Jejich příběh začal v Brně na sklonku roku 1960, kdy čtrnáctiletý kytarista Petr Směja sestavil kapelu se spolužáky. První veřejný koncert se uskutečnil v roce 1962. Název se v raných letech měnil podle aktuálního letopočtu, nakonec se však ustálil v podobě Synkopy 61. Skupina vyrostla z amatérského studentského hraní, v roce 1964 přešla k elektrickým nástrojům a postupně se stala důležitou součástí brněnského bigbítu.

Pro její první výraznou éru byly typické propracované vícehlasy. Hudebníci se inspirovali mimo jiné americkými Beach Boys, převzaté skladby však postupně doplňovali vlastní tvorbou. Významným autorem se stal klávesista, zpěvák a skladatel Oldřich Veselý, jehož písně kapela upravovala pro vokální souhru a kytarový zvuk. V roce 1968 vyšel první singl s písní Válka je vůl, která se stala jednou z nejznámějších skladeb souboru. Na počátku sedmdesátých let Synkopy nastoupily profesionální dráhu, pravidelně koncertovaly a vyjížděly také do zahraničí.

V další etapě se jejich hudba výrazně proměnila. Po návratu Oldřicha Veselého z Modrého efektu se Synkopy přiklonily k art rocku, rozsáhlejším kompozicím a náročnějším aranžím. Na albech Sluneční hodiny, Křídlení, Zrcadla a Dlouhá noc se propojovaly klávesové plochy, kytary, violoncello, housle a vícehlasý zpěv. Skupina spolupracovala s textařem Pavlem Vrbou a experimentovala i s tehdy neobvyklým využitím počítačů. Personální sestavou prošli například Jiří Rybář, Pavel Pokorný, Vratislav Lukáš, Miloš Makovský, Vilém Majtner a další výrazní brněnští hudebníci.

Profesionální činnost skončila v roce 1990, ale příběh kapely se tím neuzavřel. Po návratových koncertech začala od poloviny devadesátých let znovu vystupovat v sestavě navazující především na období přelomu šedesátých a sedmdesátých let. Její dlouhou cestu zachytil televizní dokument i rozsáhlá kniha složená z archivních materiálů a vzpomínek členů. Publikace Synkopy 61... a bylo nám hej má přes čtyři sta stran a připomíná také zájezdy do Polska, pořizování prvních bicích a dobové zákazy vystupování. Synkopy 61 tak představují spojení několika podob českého rocku: od raného bigbítu a vokálního popu přes profesionální koncertní provoz až po ambiciózní art rock. Současná vystoupení připomínají živou hudební historii Brna a zároveň dokazují, že skladby jako Válka je vůl neztratily svou schopnost oslovit další generace posluchačů.