Rybníkáři

Bio

Jihočeští Rybníkáři mají kořeny v létě roku 1985, kdy se studenti třeboňského gymnázia dali dohromady pod názvem Ploník. Zpočátku je spojovala trampská a folková hudba, společné výpravy a chuť skládat vlastní písně. Označení Rybníkáři se poprvé objevilo v roce 1988 při účasti na Portě. Nové jméno odkazovalo k jihočeské krajině rybníků a postupně se stalo základem výrazné vodnické identity, která odlišila soubor od běžných folkových kapel.

Hudebně Rybníkáři vycházejí z folku, country, trampské písně a swingu. Vlastní repertoár stojí na melodii, českých textech, akustických nástrojích a vícehlasu. Kapela se opakovaně dostala do národního finále Porty v letech 1993, 1994, 1995, 2003, 2004 a 2005 a v roce 2004 také do finále Trampské Porty. Soutěžní výsledky zachycují pouze jednu část činnosti. Důležitější je dlouhodobá práce s publikem, která postupně spojila písně, vyprávění, kostýmy a divadlo.

Zlomem se stala akce Čochtanova Třeboň v roce 2000. Vodnická stylizace se osvědčila natolik, že soubor rozvinul vlastní hudebně-divadelní programy. Spolupráce s loutkářem a výtvarníkem Jiřím Tibitanzlem a jeho souborem KRUH přinesla pohádky, rekvizity a postavy určené dětem i dospělým. Vznikly pořady Vodnická škola, Vodnické vyprávění, Fimfárum nebo vánoční Cesta do Betléma. Hudba v nich není vloženou přestávkou, ale nese děj a pomáhá vytvářet celý pohádkový svět.

Rybníkáři jsou také výraznými pořadateli. Festival Jihočeské zpívání v Trocnově připravovali v letech 1995 až 2012 a uskutečnili sedmnáct ročníků. Od roku 2001 rozvíjejí Pohádkový Chlum, v letech 2011 až 2015 pořádali Vodnický Splav a od roku 2003 budují klubový cyklus Nanečisto v Lišově. Tím vytvořili příležitosti nejen pro sebe, ale i pro další folkové, dětské a divadelní soubory. Dlouholetou vůdčí osobností, autorem a organizátorem je Jiří Krška; s různými programy jsou spojeni také Ivan Studený a Věra Studená.

Soubor pokračuje v živé činnosti a v roce 2026 uvádí mimo jiné pohádku Fimfárum. Její úspěchy na přehlídce MINITEÁTRO v Havířově potvrzují, že divadelní větev není jen doplňkem koncertů. Rybníkáři během více než čtyř desetiletí vybudovali osobitý svět, v němž se jihočeská krajina, vodníci, autorské písně a komunitní pořadatelství navzájem podporují. Jejich význam proto nelze měřit pouze počtem nahrávek: patří sem desítky let práce s dětmi, festivaly vytvořené pro jiné účinkující i schopnost proměnit folkovou kapelu v putovní hudební divadlo.