Priessnitz

Bio

Priessnitz je jesenická alternativně rocková kapela, jejíž kořeny sahají do poloviny osmdesátých let. Ústřední tvůrčí dvojice Jaromír Švejdík jako textař a zpěvák a Petr Kružík jako skladatel a kytarista se tehdy setkala v punkově laděné skupině Chlapi z práce. Roku 1989 přijali jméno Priessnitz podle léčitele Vincenze Priessnitze, spojeného s Jeseníkem a lázeňskou tradicí kraje. Změna názvu zároveň otevřela novou etapu tvorby. Kapela začala spojovat postpunkovou strohost, kytarovou melancholii a texty hluboce ukotvené v pohraniční krajině. Město, hory, zima, opuštěná místa a paměť vysídleného Sudetska se staly důležitějšími motivy než běžná rocková stylizace.

První album Freiwaldau kapela natočila roku 1991 a už názvem připomněla staré německé jméno Jeseníku. Obsahovalo také skladbu Sny, která zůstala součástí koncertního repertoáru. Následovaly nahrávky Nebel, Hexe, Seance, Potichu? a Zero. Hudební výraz se postupně proměňoval od syrovějšího kytarového zvuku k prostorovější, citlivěji produkované alternativě. Švejdíkovy texty často pracují s krátkým obrazem, nedořečeným příběhem a atmosférou místa. Jeho civilní zpěv nepřekrývá ostatní nástroje, ale působí jako součást celkové krajiny skladby. Priessnitz si tím vytvořili zvuk, který je pevně český, ale zároveň blízký evropskému postpunku a indie rocku.

Kapela měla během existence několik přestávek a členové se věnovali dalším projektům. Jaromír Švejdík se prosadil také jako výtvarník známý pod jménem Jaromír 99, spoluautor komiksu Alois Nebel a člen skupin Umakart nebo Letní kapela. Priessnitz se však opakovaně vraceli ke koncertům i nahrávání. Album Beztíže z roku 2016 bylo označováno za možné rozloučení a získalo výraznou kritickou odezvu, včetně nominací na hudební ceny. Písně jako Mrzáci ukázaly, že kapela neztratila schopnost spojit přístupnou melodii s temnější náladou a textem otevřeným několika výkladům.

Po delším období omezené činnosti se Priessnitz znovu objevují v koncertních programech. Návraty nejsou postavené pouze na nostalgii, protože jejich písně díky tématům krajiny, paměti a osobní samoty působí i mimo dobu vzniku. Skupina patří k nejvýraznějším hudebním jménům Jesenicka a její estetika ovlivnila způsob, jakým česká kultura vnímá severomoravské pohraničí. Priessnitz jsou aktivním, byť nepravidelně fungujícím souborem. Jejich význam spočívá v dlouhodobém propojení hudby, obrazu a konkrétního místa, které není pouhou kulisou, ale jedním z hlavních témat celé tvorby.