M.O.R

Bio

Liberecká skupina M.O.R má kořeny v roce 1988, kdy její předchůdce začal pod názvem Bastard. Ranou sestavu tvořili Petr Hepnar, Martin Hemelík, Petr Válek a Pepa Pražák a první zkoušky probíhaly s velmi provizorním vybavením. Po krátké odmlce vznikla začátkem roku 1989 formace M.O.R. Zkratka nejprve označovala Městský organizovaný rock, později dostala temnější význam Metoda otvírání rakví, který lépe odpovídal hudbě a obraznosti kapely.

První období zachytily kazetové nahrávky Certainty of Death ještě pod názvem Bastard, dále 1.2.3.4.5…, Ztřeštěný cesty mrtvol a Septic demo. V únoru 1990 odehrála skupina první koncert společně s Root a V.A.R. V červnu téhož roku natočila demo Tancore Aggression. Hudebně vycházela z hardcoru a rychlého metalu, přičemž texty, názvy skladeb a hrubá zvuková podoba jí dávaly morbidnější charakter než většině tehdejšího libereckého rocku.

V roce 1991 dostali M.O.R nabídku od vydavatelství Monitor natočit čtyři skladby pro kompilaci Rebelie II – Hardcore. Na sampleru se objevily Zelená smrt, Tankovej útok, Nenávist a Přání. Před nahráváním vystřídal bubeníka Jiřího Šimona Pavel Bondar. O rok později kapela vypustila tečky z názvu a jako MOR se posunula k pomalejšímu průniku death a doom metalu. Sestavu tehdy tvořili zpěvák Petr Hepnar, baskytarista Felix Kolmaš, kytarista Stanislav Fikr a bubeník Radovan Kotek. Poslední nahrávkou této etapy bylo demo Subconscious Doom z roku 1992, po němž skupina činnost ukončila.

Liberecká historie osmdesátých a počátku devadesátých let řadí M.O.R vedle kapel HRC a V.A.R k tvrdším odnožím místní scény. Na rozdíl od běžného zábavového rocku spojovali členové hardcoreovou prudkost s metalovým zvukem a postupně i s tíhou doom metalu. Tím se jejich krátká první etapa zapsala do dobových kazet, klubových vzpomínek i jedné z důležitých domácích hardcoreových kompilací.

Po přibližně dvaceti letech obnovil Petr Válek činnost M.O.R s novými spoluhráči. Kapela zachovala starší texty, ale hudbu upravila pro novou sestavu a současnější zvuk. Postupně pokračovala v regionálním koncertování a program libereckého motosrazu v roce 2026 ji znovu uvádí mezi aktivními metalovými skupinami. Dnešní M.O.R proto nejsou jen archivním jménem z kazetové éry. Jejich profil propojuje předrevoluční garážový začátek, účast na sampleru velkého vydavatelství, přechod mezi několika podobami tvrdé hudby a pozdější návrat na pódia. Právě tato neobvyklá časová šíře dává liberecké kapele význam v regionální metalové paměti.