Milevský smíšený sbor

Bio

Milevský smíšený sbor vznikl v roce 1997 proměnou dřívějšího Milevského ženského sboru. Od založení jej vede sbormistryně Anděla Maršálková, která tak stojí za jeho uměleckým směřováním i dlouhodobou kontinuitou. První samostatný koncert nového tělesa se uskutečnil v dubnu 1998 a hostem byl italský sbor Bianche Zime. Už tento začátek naznačil, že soubor nechce zůstat jen příležitostnou místní skupinou, ale bude vyhledávat setkání s dalšími pěveckými kolektivy.

Repertoár zahrnuje skladby starých mistrů, duchovní hudbu, soudobou tvorbu i úpravy lidových písní. Smíšené obsazení dovoluje pracovat s plnou škálou ženských a mužských hlasů a stavět program od drobných sborových miniatur až k rozsáhlejším celkům. Výběr skladeb se přizpůsobuje koncertní příležitosti: jinak může znít slavnostní program v kostele, jinak výroční koncert a jinak společné vystoupení s hostujícím souborem. Základem však zůstává vícehlas, přesná souhra a srozumitelná práce s textem.

Důležitou součástí života sboru se staly výměnné koncerty doma i v zahraničí. V roce 2000 zamířili milevští zpěváci do Švýcarska, během dalších let přijímali hosty a navazovali kontakty s českými i zahraničními sbory. Taková setkání nejsou jen hotovým vystoupením pro publikum. Zpěváci poznávají odlišnou práci sbormistrů, repertoár jiných regionů a způsob, jakým se stejná hudební tradice proměňuje podle jazyka, prostoru a složení tělesa. Pro amatérský sbor jsou zároveň silnou motivací k pravidelným zkouškám.

V březnu 2004 natočil Milevský smíšený sbor společně s Milevským dětským sborem album Vánoční harmonie. Nahrávka zachytila sváteční repertoár i propojení několika pěveckých generací. K výrazným titulům patří také Lidová mše pastýřská Františka Kudláčka, dílo vyrůstající z české vánoční a lidové melodiky. Spojení dospělých a dětských hlasů ukázalo, že místní sborová kultura není tvořena izolovanými soubory, ale může fungovat jako společný prostor, v němž mladší zpěváci získávají zkušenost vedle dospělých.

Sbor se pravidelně podílí na kulturním životě Milevska a objevuje se při svátečních, církevních i městských příležitostech. Jeho význam nelze měřit jen počtem koncertů. Po téměř třech desetiletích představuje stabilní místo, kde se lidé různých profesí a zkušeností setkávají kvůli společné hudbě, učí se poslouchat ostatní hlasy a předávají publiku repertoár, který by bez živého sborového provozu zazníval jen zřídka. Kontinuita vedení Anděly Maršálkové dává Milevskému smíšenému sboru rozpoznatelnou tvář a umožňuje navazovat na dřívější práci bez ztráty paměti.