Kohout plaší smrt

Bio

Kohout plaší smrt je liberecká kapela založená na podzim roku 1996. Vznikla v garáži poblíž studentských kolejí, kde se potkali baskytarista Krtek a kytarista Kafka, dva muzikanti původem z Mostu se zkušeností ze středoškolské skupiny Braun. Kapela o sobě od počátku mluvila jako o punkové, ale její hudba se postupně dotýkala také rocku, hardcoru a dalších příbuzných stylů. Podstatnější než čistota žánru pro ni vždy bylo hrát to, co členy baví, a zachovat si přímočarost i humor.

První demo Mějme se rádi vzniklo v roce 1997 a v roce 1999 následovalo Nic víc, nic míň. Klíčová změna přišla roku 2001 s příchodem zpěváka Matěje. Jeho výraz se stal jedním z poznávacích znaků kapely a první společné demo Samý nový věci z roku 2002 dodnes patří k materiálu, který část fanoušků považuje za definiční. První oficiální album Kurnik šopa vyšlo v roce 2004. Po odchodu zakládajícího kytaristy Kafky převzal jeho místo Honza a začala další stabilní etapa.

Následovala alba Duševní výluka, Hužva a Vykřičený muž. Kapela při nich rozvíjela české texty, melodické punkové motivy i tvrdší pasáže, aniž by ztratila nadsázku. Na bubenickém postu se během let vystřídalo více hráčů, zatímco Krtek, Matěj a později Honza vytvořili dlouhodobé jádro. Kohout plaší smrt si vybudovali publikum hlavně soustavným hraním po klubech a festivalech napříč republikou. Jejich koncerty stojí na rychlém kontaktu s lidmi, sborových refrénech a energii standardního čtyřčlenného obsazení.

Dvacáté výročí v roce 2016 kapela pojala neobvykle důkladně. Vedle pětipísňového EP a videoklipů Optimista a Lodivod vydala knihu Nejlepší by bylo mít tučňáka ve vaně. Historii v ní zachytili současní i bývalí členové ze svých různých pohledů. Namísto uhlazené oficiální kroniky tak vzniklo svědectví odpovídající povaze skupiny: osobní, vtipné a místy rozporné. Výroční koncert v libereckém klubu Bunkr propojil kapelu s dalšími jmény české punkové scény.

Kohout plaší smrt zůstávají aktivní a v roce 2026 slaví třicet let. Jejich význam neleží jen v délce existence, ale ve schopnosti proměňovat sestavu a hudební vlivy bez ztráty vlastní tváře. Z garážové studentské kapely vyrostla liberecká stálice, která se k punku hlásí s vědomím, že jeho podstatou není dodržování přesné šablony, ale svoboda, energie a věrnost vlastní cestě.

Humor je pro kapelu důležitý nejen v textech, ale také v názvech nahrávek, knize a komunikaci s fanoušky. Neznamená to, že by skladby postrádaly vážnější témata. Nadsázka spíše vytváří prostor, v němž lze mluvit o frustraci, vztazích nebo společenských nesmyslech bez kazatelského tónu. Tato kombinace pomáhá Kohoutu plašit smrt stárnout spolu s publikem a přitom si zachovat punkovou lehkost.