Kino Radnice

O kulturním centru

Kino Radnice je historický městský biograf vestavěný do funkcionalistické radnice v Jablonci nad Nisou. Rozsáhlou správní budovu navrhl architekt Karl Winter a její výstavba začala roku 1931. Město do projektu zahrnulo obchody, restauraci, kavárnu i kino, aby spojilo veřejné služby a kulturní život pod jednou střechou. Samotný biograf zahájil provoz 28. října 1932, ještě před úplným dokončením provozu radnice.

Při otevření patřilo Kino Radnice s více než tisícem míst k největším v Československu. Hlediště zahrnovalo přízemí, balkon i lóže a odpovídalo ambici rychle se rozvíjejícího průmyslového města. V dalších desetiletích se sál přizpůsoboval novým formátům. Zásadní rekonstrukce na přelomu šedesátých a sedmdesátých let z něj vytvořila Kino Radnice 70, vybavené pro velkoformátový sedmdesátimilimetrový film. Po znovuotevření v roce 1970 se stalo vlajkovou lodí jabloneckých kin.

Technika a kapacita se v dalších letech měnily, filmová funkce však zůstala zachována. Dnešní digitální provoz uvádí české a zahraniční premiéry, rodinné filmy, dokumenty a speciální projekce. Významnou část nabídky tvoří přenosy a záznamy oper, baletu, koncertů nebo divadelních inscenací. Velký sál a reprezentativní prostředí radnice se uplatňují také při festivalech, slavnostních představeních a setkáních s hosty.

Město připravuje postupnou obnovu, která má zlepšit technický stav a návštěvnický komfort a současně respektovat původní architektonický výraz Karla Wintera. Historické kino je součástí památkově hodnotné budovy, takže modernizace musí spojit současné provozní normy s ochranou interiéru. Právě tento vztah mezi živým biografem a funkcionalistickou architekturou činí Radnici v českém prostředí neobvyklou.

Kino Radnice zůstává hlavní premiérovou scénou jabloneckých městských kin. Jeho historie zachycuje proměnu od tisícimístného paláce přes éru 70mm projekce až k digitálním filmům a kulturním přenosům. Aktivní program dokládá, že sál neslouží jen jako doplněk radniční budovy. Pro Jablonec je místem každodenní filmové kultury i reprezentativních událostí, kde se správní centrum města přirozeně propojuje s veřejným uměním a společenským setkáváním. Původní obrovská kapacita se postupnými úpravami zmenšila, ale sál si zachoval reprezentativní měřítko a výraznou prostorovou kompozici. Právě citlivost k této vrstvě bude rozhodující i při další rekonstrukci, protože technické zlepšení nemá setřít charakter jednoho z nejvýznamnějších interiérů radnice. Současná projekce tak pokračuje v prostoru, který byl pro film navržen už před více než devadesáti lety.