Jack the Hipper

Bio

Jack the Hipper je brněnská kytarová kapela pohybující se na pomezí post-punku, shoegaze a alternativního rocku. Její hudba pracuje s kontrastem mezi melodickou písní a zvukovou stěnou, v níž se kytary rozpíjejí do šumu, dozvuku a opakujících se motivů. Rytmická sekce přitom udržuje skladby v pohybu a nedovoluje, aby se atmosféra proměnila v pouhou beztvarou plochu. Projev skupiny může být zasněný i naléhavý; důležitější než jednoznačná žánrová nálepka je napětí mezi přímočarou koncertní energií a detailně budovanou barvou zvuku.

První dlouhohrající nahrávka Songs for David vyšla v roce 2018. Album představilo ranou podobu kapely a dostalo se také do výběru výrazných východoevropských shoegaze nahrávek daného roku. Už zde byly patrné vrstvené kytary, melancholická nálada a snaha spojovat písňovou formu s delšími instrumentálními pasážemi. Debut nebyl uzavřenou stylovou šablonou. Stal se výchozím bodem, k němuž se skupina mohla později vracet a porovnávat, jak se mění její práce s dynamikou, elektronikou a celkovým zvukem.

Druhé album Doomer Music následovalo v roce 2023. Název vystihuje generační skepsi a temnější tón, který se v hudbě Jack the Hipper potkává s ironií a civilností. Oproti debutu kapela rozšířila zvukové možnosti a více propojila postpunkový rytmus se shoegazovou vrstevnatostí. Skladby přitom zůstávají ukotvené v živém kapelním hraní. Nahrávka potvrzuje, že Jack the Hipper nevnímá hlasitou kytaru jen jako zdroj tlaku, ale také jako nástroj pro vytváření prostoru, nálady a drobných zvukových detailů.

Další kapitolu otevřelo EP Suns, vydané 13. února 2026 u Drug Me Records. Písně vznikaly přibližně rok s novým bubeníkem a skupina je nahrála na podzim 2025 ve vlastní zkušebně. Šlo o první zcela svépomocně vytvořenou nahrávku bez externího producenta. Členové se sami učili řešit technickou i tvůrčí stránku procesu a použili více elektroniky než dříve. Výsledek proto není jen souborem nových skladeb, ale také záznamem proměny kapely v samostatnější studiový tým, který může o výsledném zvuku rozhodovat od prvního nápadu až po konečnou podobu.

Jack the Hipper patří k projektům, jejichž nahrávky a koncerty se navzájem doplňují. Ve studiu může kapela přesně vrstvit kytary a elektronické prvky, na pódiu se stejný materiál opírá o fyzickou hlasitost, rytmus a bezprostřední reakci publika. Brněnské působiště ji spojuje s živou klubovou scénou, zároveň však své nahrávky zpřístupňuje mezinárodnímu publiku prostřednictvím digitálních platforem a vyráží také na koncerty mimo Českou republiku. Od Songs for David přes Doomer Music až k EP Suns je patrná soustavná práce na vlastním zvuku, nikoli pouze opakování jednou nalezeného receptu.