Horňácká muzika Petra Mičky

Bio

Horňácká muzika Petra Mičky patří k výrazným současným nositelům hudební tradice Horňácka, oblasti kolem Velké nad Veličkou na jihovýchodní Moravě. Soubor vede primáš, zpěvák a folklorista Petr Mička. Muzika vychází z místního způsobu hry, zpěvu a práce s lidovou písní, který se v regionu předává mezi generacemi muzikantů. Nejde přitom o pouhou rekonstrukci starých zápisů. Kapela staví na živém kontaktu s tanečníky, zpěváky a posluchači a v repertoáru zachovává charakteristickou melodiku, rytmus i výraz horňáckých obcí.

Důležitým mezníkem se stalo album Z koreňů strom, vydané v roce 2007. Už jeho název vystihuje snahu vyrůstat z místního dědictví a současně je rozvíjet vlastním hudebním přístupem. Nahrávka představila kapelu jako samostatné těleso a zařadila ji mezi nejviditelnější interprety moravské lidové hudby své generace. Horňácká muzika Petra Mičky se objevila také na reprezentativních výběrech věnovaných hudbě Horňácka, kde stojí vedle dalších významných muzik a pěveckých osobností regionu. Její práce tak má koncertní, dokumentační i vzdělávací význam.

Širší publikum poznalo soubor také prostřednictvím projektu Hrubá Hudba, který vznikl ve spolupráci s hudebníkem Jiřím Hradilem. Dvojalbum vydané v roce 2019 postavilo vedle sebe tradiční horňácké zpěvy a nově pojaté aranže, v nichž se folklorní materiál setkává se současným zvukem. Projekt nesmazal původní podobu písní, ale ukázal, že mohou vstoupit do dialogu s dnešní hudební zkušeností. Horňácká muzika v něm představovala pevný základ: přinášela regionální styl, zpěváckou paměť a znalost toho, jak se píseň přirozeně utváří při společném muzicírování.

Pro soubor je podstatné spojení s konkrétním krajem a jeho lidmi. Horňácké slavnosti, místní obřady, setkání muzik a koncerty poskytují prostředí, v němž se repertoár neustále obnovuje. Petr Mička a jeho spoluhráči se pohybují mezi komorním poslechem, taneční příležitostí i větším festivalovým pódiem, aniž by ztráceli regionální zakotvení. Kapela tak připomíná, že lidová hudba není uzavřená minulost. Je to způsob společného vyprávění, který může respektovat své kořeny, oslovovat současné posluchače a současně zůstat pevně spojený s Horňáckem.

Rozpětí mezi albem Z koreňů strom a projektem Hrubá Hudba dobře ukazuje dvě stránky souboru. V první je důraz položen na samostatné zachycení horňácké muzikantské řeči, ve druhé se tentýž základ potkává s novou zvukovou koncepcí Jiřího Hradila. Pro posluchače je cenné, že může porovnat tradiční podobu písní s jejich současným rozvinutím. Mičkova muzika tím nepřerušuje vazbu na taneční a pěveckou praxi regionu, ale rozšiřuje okruh lidí, kteří mohou specifický výraz Horňácka poznat.