Endless

Bio

Endless patří k dlouhodobým ostravským metalovým kapelám. Vznikli na začátku devadesátých let a jejich raná tvorba spojovala gothic, death a doom metal. Postupně se však posunuli k progresivnímu a alternativnímu rocku a metalu, takže změna se stala jedním z hlavních znaků jejich identity. Zakládající osobností je zpěvák, kytarista a autor Libor Bartusek; dlouhodobou součástí sestavy je také baskytarista Vítězslav Kupčák. Kapela dvakrát získala cenu Anděl v kategorii hard & heavy.

Vývoj lze sledovat na jednotlivých deskách. Endless se nevázali na původní doommetalové tempo a melancholii, ale přidávali členitější stavbu, elektronické nebo alternativní plochy a výraznější práci s melodickým zpěvem. Album If the Universe Is the Answer z roku 2014 bylo nahráno a smícháno ve vlastním studiu a představovalo náročný předěl jak hráčsky, tak aranžérsky. Po jeho vydání se skupina soustředila na koncertování a na čas zpomalila tvorbu nového materiálu.

Důležitou zkouškou byly personální změny. Po jedenácti letech odešel bubeník Mischka a hledání stabilní náhrady se protáhlo. Přesto kapela nezanikla. Singl Hyperform z roku 2021 ukázal další posun k modernějšímu zvuku, v němž se objevují prvky metalcoru a djentu, ale zůstává důraz na emoci a skladatelskou proměnlivost. Libor Bartusek otevřeně odmítá setrvávání na jednom místě; nová tvorba má vyrůstat z aktuální potřeby, nikoli z očekávání fanoušků nebo trhu.

Endless jsou pevně spojeni s ostravskou scénou a jejich sestavami prošli hudebníci napojení na další významné regionální projekty. Baskytarista Petr Hutín skupinu označoval za svou „kořenovou“ kapelu, i když později působil jinde. Vztahy mezi muzikanty, studii a kluby jsou důležité pro pochopení toho, jak kapela dokázala fungovat několik desetiletí. Nejde o izolovaný studiový projekt, ale o součást prostředí, v němž se metal přirozeně potkává s alternativou.

Příběh Endless je především příběhem dlouhodobé proměny. Posluchač v jejich diskografii najde temné doommetalové kořeny, progresivně stavěné desky i současnější rytmickou tvrdost. Skupina si přitom uchovává emoční intenzitu a odmítá vydávat nahrávky jen proto, aby splnila žánrovou povinnost. Pro českou tvrdou hudbu představuje příklad kapely, která dosáhla odborného uznání, prošla krizemi sestavy a stále hledá nové formy vlastního zvuku.

Dvě ceny Anděl připomínají období, kdy byla tvrdá hudba v českých žánrových kategoriích viditelnější, ale Endless na oceněný vzorec nenavázali mechanickým opakováním. Pozdější alba dokazují ochotu riskovat ztrátu části původních fanoušků ve prospěch autorské potřeby a kultivovanějšího, méně předvídatelného zvuku.