Dům kultury Poklad

O kulturním centru

Dům kultury Poklad stojí v Ostravě-Porubě a byl slavnostně otevřen 29. prosince 1961 jako Klub pracujících Poruby. V rychle rostoucím sídlišti s desítkami tisíc obyvatel představoval první velké kulturní zařízení. Původní vybavení zahrnovalo divadelní, loutkový, přednáškový a baletní sál, klubovny a další společenské prostory. Od roku 1968 fungoval také venkovní amfiteátr s letním kinem pro přibližně 1700 lidí. Dům se stal centrem organizované i neformální kultury nové městské čtvrti.

Budova je významným dokladem poválečné architektury Poruby. Město Ostrava ji získalo v roce 2008 a o rok později byla její část prohlášena kulturní památkou. Technický stav si vyžádal rozsáhlou a dlouhou rekonstrukci, během níž byl provoz přerušen. Obnovený Poklad se veřejnosti znovu otevřel v srpnu 2021. Rekonstrukce zachovala hodnotné architektonické prvky a doplnila moderní techniku, bezbariérovější pohyb a nové provozní uspořádání pro současný program.

Dnešní komplex nabízí divadelní sál přibližně pro čtyři sta návštěvníků, společenský a malý sál, kino se 74 místy, klubové a cvičební prostory, salonky a gastronomické zázemí. Různá velikost místností umožňuje pořádat koncerty, hostující divadlo, filmové projekce, plesy, taneční akce, přednášky, kurzy, výstavy, program pro děti i komunitní setkání. Aktuální kalendář v roce 2026 potvrzuje celoroční aktivitu. Poklad zároveň poskytuje prostory externím pořadatelům a místním organizacím, takže vlastní dramaturgii doplňují pronájmy a partnerské projekty.

Poklad je konkrétní dům kultury, nikoli stejnojmenná provozní společnost nebo jednotliví pořadatelé. Historický název Klub pracujících a dnešní značka Poklad představují etapy jedné budovy. Její význam spočívá ve spojení památkové hodnoty s živou funkcí: rekonstrukce nesměřovala k muzeálnímu zakonzervování, ale k návratu kulturního programu do centra Poruby. Poklad dnes navazuje na původní víceúčelovou koncepci a rozvíjí ji současnými technickými možnostmi. Divadlo, kino, společenské sály a klubové místnosti na jedné adrese vytvářejí prostor pro velké produkce i pravidelný místní život, což bylo základním posláním domu už při jeho otevření v roce 1961.

Obnova změnila také vztah domu k okolní čtvrti. Poruba byla navržena s výraznými veřejnými osami a reprezentativními stavbami, mezi něž kulturní dům patří. Znovuotevření proto nevrátilo jen jednotlivé sály, ale i důležitý bod městského života. Památková ochrana připomíná architektonickou hodnotu, každodenní program však potvrzuje, že budova není pouhou připomínkou poválečné výstavby. Je současně používaným místem pro kulturu několika generací obyvatel.