Bojané

Bio

Bojané z Dolních Bojanovic navazují na hudební kurz založený ve školním roce 1958/1959 učitelem Pavlem Janečkem. Z malé sedmičlenné dechovky vzniklo těleso, které už v roce 1960 veřejně vystoupilo a později uspělo v krajských soutěžích. Pod názvem Podlužácká dechová hudba získalo třetí místa ve Zlaté křídlovce v letech 1971 a 1973; jméno Bojané přijalo roku 1975. Následovaly rozhlasové a televizní nahrávky, první LP Hrajte nám Bojané z roku 1978 a dlouhá řada dalších titulů. Kapela čerpá z písňové tradice Podluží a v roce 2025 vydala album Sedmikráska.

Počátky v hudebním kurzu ukazují, že Bojané vyrostli ze systematické práce s mladými hráči. Pavel Janeček nejprve vytvořil sedmičlennou skupinu, která se během krátké doby dokázala představit veřejnosti. Soutěžní úspěchy pod názvem Podlužácká dechová hudba pak potvrdily, že z původní výuky vzniklo plnohodnotné těleso. Dvě třetí místa ve Zlaté křídlovce mají v historii zvláštní váhu, protože tato soutěž patřila k důležitým měřítkům československé dechové hudby.

Přijetí jména Bojané v roce 1975 posílilo spojení s Dolními Bojanovicemi. Kapela už nebyla označena jen podle širšího Podluží, ale přímo podle své obce. První dlouhohrající deska Hrajte nám Bojané z roku 1978 převedla koncertní repertoár na médium, které mohlo oslovit posluchače po celém Československu. Rozhlasové a televizní nahrávky dále upevnily zvuk souboru a zachovaly práci tehdejších zpěváků, sólistů a kapelníků.

Album Sedmikráska z roku 2025 dokládá, že historie nekončí u archivních titulů. Mezi prvním LP a touto nahrávkou leží téměř půl století, během něhož se musely vystřídat generace hráčů a proměnit způsob vydávání i poslouchání hudby. Písňová tradice Podluží však zůstává jádrem repertoáru a identity. Bojané tak spojují tři úrovně: místní kořeny v Dolních Bojanovicích, soutěžní a mediální úspěchy přesahující region a pokračující nahrávací činnost. Díky této kontinuitě tvoří příběh Bojanů živou kroniku moravské dechovky od poválečného hudebního vzdělávání až po současnou scénu.

Sedmikráska zároveň ukazuje, že nahrávací tradice Bojanů přešla z éry velkých gramofonových vydavatelství do současného prostředí. Nové album může oslovit pamětníky prvního LP i mladší posluchače, kteří hudbu objevují digitálně. Kapela tím propojuje několik generací nejen ve vlastním obsazení, ale také před reproduktory a pod pódiem, kde se známé podlužácké melodie setkávají s novými nahrávkami.